KNIHOVNA  J. V. PLÁNKA  historie

Vlachovobřezská knihovna v roce 2022 oslavila sto let od svého vzniku. Jaké byly její počátky a jakou cestu během století své existence prošla?

V 19. století ve Vlachově Březí existovaly čtyři spolky, které vlastnily knihovnu (rozumějte police s knihami) a knihy také půjčovaly, především svým členům. Prvním z nich byl Čtenářsko zábavní klub (1882―1943, jeho knihovna v roce 1889 čítala celkem 333 svazků), dále Národní jednota Pošumavská (1884―1939, v roce 1923 NJP věnovala svůj knižní fond zdejší veřejné knihovně), Sbor dobrovolných hasičů (1889―1945) a zejména kulturně činná Řemeslnická beseda Plánek (1886―1950, v roce 1896 její knihovna zahrnovala 164 literární díla). Všechny tyty spolkové knihovny byly založeny díky úsilí zdejších buditelů, především učitelů a řemeslníků, kteří s nadšením a mnohdy k vlastní hmotné újmě podporovali vzdělanost, českou literaturu a kulturu vůbec.

Zákon o veřejných knihovnách z roku 1919 ustanovil, že v každé politické obci má být zřízena veřejná knihovna. A tak v roce 1922 vzniká veřejná knihovna také ve Vlachově Březí, jejím prvním knihovníkem se stává zdejší holič, pan Karel Hrabě.

O šest let později si čtenáři mohli vybírat z 959 knih, přičemž počet svazků literatury naučné mírně převyšoval počet knih literatury krásné. Knihovna byla pro veřejnost otevřena vždy jen v neděli odpoledne a počet registrovaných čtenářů se pohyboval kolem stovky.

V roce 1931 se knihovníkem stal pan Karel Šrom a podle dochované zprávy z roku 1935 tehdy knihovna čítala 1641 svazků.

V lednu 1936 se funkce knihovníka ujímá Ing. Bohumil Cechner, knihovna byla tehdy umístěna ve vlhkém přízemí radnice, což knihám nesvědčilo, jak vyplývá ze zprávy knihovní rady.

Během okupace došlo k vyřazení řady politicky nevyhovujících svazků, mimo jiné knih Haškových či Raisových.

Po osvobození v roce 1945 se stává knihovníkem pan František Kubíček, někdejší nadstrážmistr, za jehož působení se knihovna dvakrát stěhuje: nejprve v roce 1947 do budovy staré školy vedle fary, později, v roce 1951, do jedné místnosti v domě čp. 42 v Pražské ulici. V té době byla vlachovobřezská knihovna zařazena do jednotné soustavy veřejných knihoven a z veřejné obecní knihovny se stává místní lidová knihovna.

První vlachovobřezskou knihovnicí je v letech 1958―1962 paní Marie Ládová, učitelka. 

Za působení Jana Horáka st. (1962―1968), pozdějšího ředitele Okresní knihovny v Prachaticích, se knihovna dále rozrůstá a stěhuje se do prostor v prvním patře budovy místního kina, dříve hospody Na Dolejší. 

V roce 1969 mění knihovna svůj status, stává se střediskovou knihovnou s dvanácti místními knihovnami v obcích Budkov, Bušanovice, Čkyně, Dolní Nakvasovice, Dub, Chlumany, Chocholatá Lhota, Lčovice, Radhostice, Setěchovice, Zálezly a Uhřice a místo první profesionální knihovnice přijímá paní Věra Košinová, ta však po třech letech odchází do prachatické knihovny.

V roce 1973 se stává knihovnicí paní Helena Fraňková (dříve Šoulová), která je s vlachovobřezskou knihovnou spjata dlouhých 48 let.

Knižní fond se v sedmdesátých letech hojně rozrůstá, knihovna-půjčovna knih se mění v kulturně- vzdělávací instituci nedílně spjatou se společenským životem obce. 

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zastupuje paní Fraňkovou, toho času na mateřské dovolené, paní Marie Kočovská. V té době jsou již stávající prostory knihovny nedostatečné a plánuje se další stěhování. 

V roce 1985 je knihovna přestěhována do prostorných místností prvního patra staré školy na náměstí. V té době knihovna disponuje celkem 11 045 svazky a navštěvuje ji 431 registrovaných čtenářů, z toho více než polovinu tvoří mládež.

Počátkem devadesátých let se knihovna opět stěhuje, tentokrát do prostor v areálu ZŠ profesora Josefa Brože, velikostí poněkud omezenějších. Výhodou je však blízkost základní školy a především bezprostřední sousedství základní umělecké školy (pozdější ZUMŠ), se kterou se knihovna spolupodílí na nejrůznějších kulturních a společenských akcích, besedách, recitacích, výstavách atd.

V závěru roku 2020 po bezmála 48 letech Helenu Fraňkovou střídá Mgr. Petra Stejskalová. Ve stejné době začíná rozsáhlá rekonstrukce budovy zámku, po jejímž ukončení bude knihovna umístěna ve druhém zámeckém patře.

V roce 2022 Městská knihovna J. V. Plánka slaví 100 let od svého založení výstavou v přízemí vlachovobřezského zámku, zatímco stavební práce na budoucí knihovně spějí zvolna ke konci.

Rok 2023 je stává pro knihovnu rokem velkého a náročného stěhování ― a navzdory všem nepříznivým okolnostem se v září 2023 knihovna otevírá veřejnosti.