KNIHOVNA  J. V. PLÁNKA  historie

Vlachovobřezská knihovna brzy oslaví sto let od svého vzniku. Jaké byly její počátky a jakou cestu během století své existence prošla?


V 19. století ve Vlachově Březí existovaly čtyři spolky, které vlastnily knihovnu a knihy také půjčovaly, především svým členům. Prvním z nich byl Čtenářsko zábavní klub (1882―1943, jeho knihovna v roce 1889 čítala celkem 333 svazků), dále Národní jednota Pošumavská (1884―1939, v roce 1923 NJP věnovala svůj knižní fond zdejší veřejné knihovně), Sbor dobrovolných hasičů (1889―1945) a zejména kulturně činná Řemeslnická beseda Plánek (1886―1950, v roce 1896 její knihovna zahrnovala 164 literární díla). Všechny tyty spolkové knihovny byly založeny díky úsilí zdejších buditelů, především učitelů a řemeslníků, kteří s nadšením a mnohdy k vlastní hmotné újmě podporovali vzdělanost, českou literaturu a kulturu vůbec.

Zákon o veřejných knihovnách z roku 1919 ustanovil, že v každé politické obci má být zřízena veřejná knihovna. A tak v roce 1922 vzniká veřejná knihovna také ve Vlachově Březí, jejím prvním knihovníkem se stává zdejší holič, pan Karel Hrabě.

O šest let později si čtenáři mohli vybírat z 959 knih, přičemž počet svazků literatury naučné mírně převyšoval počet knih literatury krásné. Knihovna byla pro veřejnost otevřena vždy jen v neděli odpoledne a počet registrovaných čtenářů se pohyboval kolem stovky.

V roce 1931 se knihovníkem stal pan Karel Šrom a podle dochované zprávy z roku 1935 tehdy knihovna čítala 1641 svazků.

V lednu 1936 se funkce knihovníka ujímá Ing. Bohumil Cechner, knihovna byla tehdy umístěna ve vlhkém přízemí radnice, což knihám nesvědčilo, jak vyplývá ze zprávy knihovní rady.

Během okupace došlo k vyřazení řady politicky nevyhovujících svazků, mimo jiné knih Haškových či Raisových.

Po osvobození v roce 1945 se stává knihovníkem pan František Kubíček, někdejší nadstrážmistr, za jehož působení se knihovna dvakrát stěhuje: nejprve v roce 1947 do budovy staré školy vedle fary, později, v roce 1951, do jedné místnosti v domě čp. 42 v Pražské ulici. V té době byla vlachovobřezská knihovna zařazena do jednotné soustavy veřejných knihoven a z veřejné obecní knihovny se stává místní lidová knihovna.

První vlachovobřezskou knihovnicí je v letech 1958―1962 paní Marie Ládová, učitelka. 

Za působení Jana Horáka st. (1962―1968), pozdějšího ředitele Okresní knihovny v Prachaticích, se knihovna dále rozrůstá a stěhuje se do prostor v prvním patře budovy místního kina, dříve hospody Na Dolejší. 

V roce 1969 mění knihovna svůj status, stává se střediskovou knihovnou s dvanácti místními knihovnami v obcích Budkov, Bušanovice, Čkyně, Dolní Nakvasovice, Dub, Chlumany, Chocholatá Lhota, Lčovice, Radhostice, Setěchovice, Zálezly a Uhřice a místo první profesionální knihovnice přijímá paní Věra Košinová, ta však po třech letech odchází do prachatické knihovny.

V roce 1973 se stává knihovnicí paní Helena Fraňková (dříve Šoulová), která je s vlachovobřezskou knihovnou spjata dlouhých 48 let.

Knižní fond se v sedmdesátých letech hojně rozrůstá, knihovna-půjčovna knih se mění v kulturně- vzdělávací instituci nedílně spjatou se společenským životem obce. 

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zastupuje paní Fraňkovou, toho času na mateřské dovolené, paní Marie Kočovská. V té době jsou již stávající prostory knihovny nedostatečné a plánuje se další stěhování. 

V roce 1985 je knihovna přestěhována do prostorných místností prvního patra staré školy na náměstí. V té době knihovna disponuje celkem 11 045 svazky a navštěvuje ji 431 registrovaných čtenářů, z toho více než polovinu tvoří mládež.

Počátkem devadesátých let se knihovna opět stěhuje, tentokrát do prostor v areálu ZŠ profesora Josefa Brože, velikostí poněkud omezenějších. Výhodou je však blízkost základní školy a především bezprostřední sousedství základní umělecké školy (pozdější ZUMŠ), se kterou se knihovna spolupodílí na nejrůznějších kulturních a společenských akcích, besedách, recitacích, výstavách atd.

V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce budovy zámku, po jejímž ukončení by knihovna měla být umístěna ve druhém zámeckém patře.

© 15. 12. 2020―2023  Webové stránky Městské knihovny J. V. Plánka Vlachovo Březí
poskládala knihovnice.  
Poslední aktualizace 28. 3. 2024
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!